Doubrava
Doubrava je řeka protékající okresy Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Chrudim a Kutná Hora. Je levostranným přítokem Labe. Délka toku řeky 88,34 km, plocha povodí měří 592,4 km2, průměrný průtok 3,75 m3/s.
Pramen se nachází v lesích západně od Velkého Dářka v okolí obce Radostín. Řeka má více pramenů, jako hlavní pramen je označován potok pramenící v nadmořské výšce 623,7 m v rašeliništích jižně od Radostína, který napájí rybníky Doubravníček a Doubravník. Pod těmito rybníky přitéká zleva druhá pramenná větev odvodňující Ranská jezírka. Jako třetí pramenný tok bývá označován Štírovský potok vytékající z Malého Dářka, který se nalézá severovýchodně od Radostína. Tento potok posiluje tok zprava nad rybníkem Řeka (43,03 ha), který je největší vodní plochou povodí řeky. Po celé své délce teče severozápadním směrem. Ústí do Labe západně od Záboří nad Labem v nadmořské výšce 195,8m.
Největším přítokem Doubravy, co se délky toku a plochy povodí týče, je říčka Brslenka, dlouhá 31,4 km, nejvodnějším přítokem je říčka Hostačovka s průměrným průtokem u ústí 0,43 m3/s. Celkově se v povodí Doubravy nachází 637 vodních toků v délce do 1 km a 196 vodních toků v délce 1 až 10 km. Potoky dlouhé 10 až 20 km se v povodí nalézají čtyři, v délce 20 až 40 km se v povodí nalézají dva.
Zdroj: Wikipedia
Přehrady a rybníky
Podnětem k výstavbě přehrady na řece Doubravě byly povodně v letech 1885, 1888 a 1897, které způsobily značné škody na středním a dolním toku. Výstavba probíhala v letech 1908 – 1913.
Historické povodně
Povodeň v roce 1883: – tuto povodeň způsobila průtrž mračen v horní části povodí Doubravy (20. června 1883), došlo k protržení hráze dnes již zaniklého rybníka v Bílku (plocha 29,3 ha). Tato povodeň posílená vodou z protrženého Bíláckého rybníka zvedla hladinu Doubravy ve Žlebech o 3 metry nad normální hladinu.
Povodeň v roce 1897: – velká povodeň na horním a středním toku řeky způsobila řadu škod a byla podnětem k výstavbě přehrady u Pařížova. Během 29. července 1897 napršelo v povodí Doubravy nad Pařížovem průměrně 68 mm srážek. Průtok řeky u Pařížova dosahoval cca 120 m3/s a blížil se hranici stoleté vody, která v tomto úseku činí 127 m3/s. Hladina Doubravy ve Žlebech se zvedla o 5 metrů nad normál.
Povodeň v roce 1908: – historicky největší doložená povodeň na Doubravě proběhla v odpoledních a večerních hodinách 23. května 1908, kdy vodočet ve Žlebech ukazoval 400 cm. Tato povodeň byla charakterizována velmi rychlým vzestupem hladiny řeky a krátkou dobou povodňové vlny. Po 14. hodině se ve Žlebech spustila průtrž mračen a následné krupobití. Již po 18. hodině se řeka vylévala z břehů a o dvě hodiny později byla její hladina v obci 7 metrů nad normálem. Povodeň, která si ve Žlebech vyžádala jednu oběť, způsobila velké materiální škody. Bylo zde zaplaveno 20 domů a cukrovar, strženy lávky a mosty, odnesena pila, utržené mlýnské kolo. Poškozen byl i železniční most (doprava byla na dlouhou dobu zastavena).
Povodeň v roce 2002: – tato povodeň proběhla v polovině srpna 2002, kdy 14. srpna dosáhla hladina na vodočtu ve Žlebech 304 cm. Řeka způsobila řadu škod především na vodním toku (Vrdy, Zbyslav).
Historické sucho v roce 2015: – v srpnu 2015 byly na řece Doubravě a mnoha dalších vodních tocích na území České republiky zaznamenány velmi nízké průtoky. Dne 12. srpna byl ve stanici Pařížov, kde průměrný dlouhodobý průtok činí 1,76 m3/s, naměřen průtok 0,030 m3/s.
Zdroj: Wikipedia
Revír č. 411019 DOUBRAVA 3A – MO ČRS ŽLEBY
Revír tvoří úsek od Korčického jezu v k.ú. Žleby až k přírodnímu prahu pod Macháňovou skálou (asi 500 m nad mostem ke školce Lesů ČR – vyznačeno tabulemi, délka 7 km, rozloha 8 ha. Jedno místo pro handicapované rybáře je přímo nad jezem v zámeckém parku. Druhé místo je u vodní elektrárny (ulice Ke Mlýnu). Místa jsou označeny tabulemi.
Hostačovka je malá říčka v kraji Vysočina a Středočeském kraji, levostranný přítok Doubravy. Délka toku činí 23,7 km, plocha povodí měří 98,4 km2, průměrný průtok 0,43 m3/s. Pramení v nadmořské výšce 513 m, asi 0,5 km jihovýchodně od Jarošova u Uhelné Příbrami. Protéká nejprve rybníky Malý a Velký Kazbal a poté severozápadním směrem přes Vilémov u Golčova Jeníkova, Sirákovický a Jezuitský rybník, obec Hostačov, Kamenné Mosty do Žlebů, kde se v zámeckém parku vlévá tzv. Malým vodopádem do řeky Doubravy v nadmořské výšce 228 m. Největším přítokem je potok Doubravka přitékající zprava v Kamenných Mostech. Vodopád v místě ústí Hostačovky do Doubravy, nazývaný též Malý vodopád (zámecký park ve Žlebech) je jednostupňový, dvouramenný, vějířovitý vodopád, výška stupně činí 3m.
REVÍR 413 004 DOUBRAVA 3P (HOSTAČOVKA) – pstruhový revír – MO ČRS ŽLEBY
Revír tvoří úsek Hostačovky od jejího ústí do Doubravy až k hrázi nádrže v Hostačově. Přítoky jsou chovné, část revíru (průtok oborou) jsou chráněnou rybí oblastí – zákaz lovu na udici.